Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Historie Sokola

Něco o historii TJ Sokola Všetaty

        

O    založení tělovýchovné jednoty SOKOL ve Všetatech se počalo jednat již v roce 1897. Širší veřejnost se však chovala k myšlence založeí Sokola chovala celkem chladně. Sokol byl v té době považován za protináboženský spolek a občanstvo Všetat i Přívor bylo katolicky založené.

         

Župa byla rozdělena na okrsky, Všetaty byly zařazeny po svém ustavení do okrsku druhého - Kosteleckého. Tehdejší jednatel Barákovy župy br. Hubený věděl o snaze a možnosti založit ve Všetatech Sokol, navštívil Všetaty a povzbudil přátele sokolské myšlenky k ustavení tělovýchovné jednoty. První taková přátelská schůzka, jíž se zúčastnili i někteří členové nejbližších sokolských jednot se konala v říjnu 1898. Po ní byla již v na 27.listopad 1898 svolána ustavující valná hromada. Přítomno bylo 21 členů ze Všetat a 1 z Přívor. Schůzi předsedal místní obchodník br. Antonín Ach, který byl také zvolen starostou.

 

          Schůze a cvičení se konala v tehdejším hostinci pana Černého. Do konce roku 1898 měla jednota již 32 členů.

 

          První světová válka činnost Sokola Všetaty ochromila a po dobu války jednota jen živořila. Ze 40 členů jich 19 odešlo do války, 2 byli v ruském zajetí a stali se legionáři,  7 jich padlo.

 

          Po první světové válce začala činnost Sokola ve Všetatech opět vzkvétat a počátkem roku 1919 měl již 125 členů a v roce 1921 dokonce 236. 

 

          Rok 1921 je rokem zahájení činnosti sokolského biografu. Na schůzi výboru se o zřízení kina jedná již od roku 1919, ale teprve v červnu roku 1921 je zřízen. V září téhož roku se již konalo první představení. Promítalo se v hostinci u paní Fabiánové.

 

          Začátky Sokola provází touha po vlastní tělocvičně. Za tím účelem bylo ustanoveno družstvo pro její postavení. Jeho úkolem bylo připravovat podmínky pro stavbu ale hlavně podmínky finanční. Za členy družstva byli přijímáni členové se základním fondem 500.- Kč. V hostincích byly umístěny pokladničky pro jednotlivé dárce.

 

          Po roce 1918 docházelo mnoho darů. Např. br. Červinka, majitel cihelny, přislíbil deset tisíc cihel zdarma, dále organizace Červený kříž 1200,- Kč, Živnostenská banka 1000,- Kč a pak ještě 2000,- Kč,-. Největší příjem byl očekáván v době prosperujícího kinematografu.

 

          Místo pro postavení tělocvičny darovala Sokolu obec již v r. 1919, pozemek poměrně velký i na letní cvičiště. Obec měla na postavení sokolovny zájem. S velkým sálem by se vyřešil problém s kulturou, společenskými událostmi i vlastním kinosálem.

 

          Dne 7. srpna 1926 byly zajištěny plány a za rozpočet zaplaceno 1800,- Kč. Jedním z návrhů ke získání peněz byl tzv. ideový odprodej čtverečních metrů staveniště (za určitý obnos určený pro 1m2 by se zájemce stal symbolickým majitele části stavby). Tento odprodej však nebyl uskutečněn.

 

          V roce 1928 bylo vystaveno sedm navrhovaných plánů sokolovny a rozhodnuto stavět podle návrhu br. Jaroslava Vaise. Sokol má na stavbu 131 tis. Kč a počítá i s bezúročnými půjčkami přívrženců Sokola ve výši přibližně 300 tis. Kč. Zbytek bude vypůjčen ze záložny na 6-ti % úrok v hodnotě cca 16 tis. Kč. Každý bratr odpracuje 50 hodin za 4,- Kč na hodinu a sestry 3,- Kč. Rozpočet vyzněl na 800 tis. Kč, bez jeviště by byl o 130 tis. Kč menší.

 

         V srpnu 1928 se připravuje položení základního kamene. Ten dodají br. Váňa z Bělčic a br. Podpěra z Kralup. Základní kámen byl položen dne 19. srpna 1928 při slavnostním programu. Ten vynesl jednotě zisk 6 tis. Kč. Nutno ke cti jednoty přiznat, že ač sama sháněla finance kde se dalo, podpořila i jiné žadatele. Zasílá 100,- Kč na stavbu Tyršova domu, podporuje výstavbu sokolovny v Růždole, Děčíně, Chotěboři i  Čečelicích

 

        Od počátku roku 1929 se silně pracuje, nakupuje stavební materiál, obec dodává z obecního lomu kámen, mnozí sedláci vozí materiál svými povozy zdarma. Dřevo bylo objednáno až z Poličky u firmy Pražan. Stavba je jednou velkou starostí, ale pokračuje. Na 28.září 1929 se připravuje otevření. Termín ja však odložen na posvícení. Je nutno vyřešit i otázku sokolníka. Podmínky? Plat 100,- Kč měsíčně, byt, světlo a otop zdarma. Na výborové schůzi byl ze tří došlých žádostí vybrán Josef Šulc ze Všetat se služebním poměrem od 1. října 1929.

 

    Poznámka redaktora: Jako zajímavost uvádím, že se nám při reakci na tento článek ozval vnuk prvního sokolníka, také Josef Šulc, a doplnil nám následující údaje: Josef Šulc nejst., první sokolník ve Všetatech se narodil 6.7.1898 ve Všetatech, č.p. 114 a zemřel 28.6.1963 v Chomutově. Funkci sokolníka vykonával až do léta 1946. Po válce odešel do "sudetů, kde se usadil v obci Kundratice u Chomutova. Jeho syn, Josef Šulc (nar. 1926), který doposud žije (2014) často vzpomíná na své mládí, které ve Všetatech prožil.

Autorem článkje bratr Ing. Antonín Pokorný.

 

 

TOPlist